ZH 7. okrsku na Kladensku
První dubnovou sobotu 2. 4. si členové Klubu Zasloužilých hasičů 7. okrsku pro svůj první letošní výlet vybrali návštěvu Ředitelství HZS Středočeského kraje a Památník v Lidicích. K bezpečné dopravě osmi účastníků poskytl zdarma SDH Klínec vozidlo VW, které řídil br. František Obermajer mladší. Bez problémů dopravní situaci a znalosti města Kladna jsme s půlhodinovým předstihem dorazili před objekt ředitelství HZS Stč. kraje. Do stanovené doby exkurze, desáté hodiny stačili ještě dva průzkumníci vyhledat v okolí restauraci, kde by bylo dobře poobědvat. I tento průzkum se zdařil. 
Přesně o desáté hodině nás odvedl pan Leoš Loukota, pracovník firmy RCS Kladno, která zařizovala krajské operační pracoviště, ke vstupním dveřím O IZS, kde nás očekával pan kpt. Radek Stošek. Ten se nám, více jak hodinu, svým výkladem a doprovodem u výjezdové techniky věnoval. Prvou velmi zajímavou částí byla návštěva moderního operačního střediska, vybaveného nejnovější audiovizuální technikou, pohodlnými polohovacími křesly a stoly, které dohromady zlepšují náročné pracovní prostředí. Pan Stošek nás podrobně seznámil, co zde probíhá po přijetí oznámení na tísňové linky 150 a 112, po výjezd jednotek a účasti JSDHO na zásazích. Pro názornost předvedl na operačním pracovním místě na třech velkých obrazovkách událost (konkrétně na R 4 - poblíž obce Klínec) postup, včetně uložených kontaktů na členy JSDHO Klínec, map a podobně. Protože jsme již staří, poslouchali jsme výklad takřka s otevřenou pusou a úžasem nad dnešní technikou. Součástí exkurze bylo zhlédnutí zásahových vozidel, různých vybavených kontejnerů včetně toho pro dálkovou dopravu vody i na vzdálenost několika kilometrů. Další náš zájem patřil nejnovějšímu „letadlu“ vozidlu RZA VW 4x4. Spokojeni přijetím, perfektním výkladem jsme odcházeli velice poučeni, jak to na operačním středisku a při vyhlášení poplachu chodí. 
Po dobrém obědě a příjemném povídání v restauraci jsme nastoupili na zpáteční cestu a nemohli jsme opomenout návštěvu Památníku v Lidicích. Vyzbrojeni svíčkami a zápalkami jsme se v krásném jarním počasí, podle fyzických možností ZH, vydali po cestičkách pietním územím vypálené obce. Ta byla vyhlazena jako odplata za atentát na říšského protektora Heydricha 10. června 1942. Jak jsme postupně Památníkem procházeli, uvědomovali jsme si tu hrůzu, kterou museli všichni tehdejší obyvatelé Lidic po vpádu Němců do nic netušící obce prožít. Co musely vytrpět ženy, když jejich muži byli u Horákova statku postříleni a děti od nich odvedeny neznámo kam. Pohled na jednotlivá pietní místa v památníku i po těch dlouhých 74 letech nám úzkostí svíral srdce. Velmi citově na nás také zapůsobila za sklem uložená lidická motorová čtyřkolová stříkačka firmy Smékal. Došli jsme také k velkému sousoší lidických dětí, z něhož nějaký darebák jednu sochu dítěte ukradl. Ta následně musela být doplněna. Již na první pohled je zřejmé, že se socha barvou trochu liší od ostatních.
Jako velkou náhodou jsme byli osloveni mužem, který nám ukazoval místo mezi břízami, kde měla domov jeho babička a narodila se v něm v roce 1936 jeho matka, což nám doložil svým rodným listem. Domů jsme potom odjížděli „naměkko“. Na taková zvěrstva se však nesmí nikdy zapomenout. Poděkování patří též br. Josefu Myslínovi za zprostředkování první části této velmi poučné akce.
Za Klub ZH 7. okrsku Rychlý Zdeněk